Cena až na prvním místě ...

Každý, kdo někdy plánoval jakoukoliv stavbu (a je jedno, zda šlo o rekonstrukci panelákového bytu, novostavbu rodinného domu, hotel, firemní areál, komplex administrativních budov, letiště...), musel řešit zásadní otázku: Kolik to bude stát ? Zatímco se zánětem slepého střeva by nikoho ani ve snu nenapadlo jít jinam, než na chirurgii, otázku výše investice, která zpravidla ovlivní jeho osobní život, či prosperitu jeho firmy na mnoho dalších let dopředu, řeší mnozí stavebníci vlastními silami. Takový investor osloví několik stavebních firem, požádá je o předložení nabídky a pak porovnává několik zcela odlišně zpracovaných elaborátů, ve kterých není schopen se zorientovat. Vybírá tedy podle celkové ceny. V první fázi investor vítězí ("vybral jsem toho nejlevnějšího a ještě jsem ho srazil o XXX tisíc"). V konečné fázi stavby se role obrací a na dotaz stavebníka, kdy mu stavební firma začne stavět oplocení, nainstaluje saunu, vymění ty škaredé dveře, které se mu nelíbí a položí zámkovou dlažbu na příjezdové cestě, se často dočká odpovědi: "to nemáme v ceně a musíme uzavřít dodatek smlouvy". Poté dochází za všeobecného rozčarování k navýšení ceny o tzv. "vícepráce". Celková cena pak mnohdy převýší nejvyšší z původně vyřazených nabídek. Nutno podotknout, že příčina většinou není podvodné jednání stavební firmy, ale nedostatečně specifikovaný rozsah prací.

Osvícený investor řeší cenu stavby většinou již od samotného počátku, protože ví, kolik hodlá (může) investovat. Projektantovi stanoví cenové rozpětí a nechá si zpracovat co nejpodrobnější projektovou dokumentaci. Podle projektové dokumentace si poté nechá od specialisty-rozpočtáře zpracovat položkový rozpočet, ze kterého je do nejmenších podrobností vidět co všechno, v jakém množství, v jaké kvalitě, na jakém místě a za jakou cenu bude na stavbě zabudováno. Dozví se také dopředu aktuální cenu, kterou by měl v době své poptávky očekávat od stavební firmy. Tento rozpočet pak v tzv. slepé podobě (bez jednotkových cen) předá uchazečům o zakázku, kteří vyplňují pouze své jednotkové ceny. Výsledkem je, že všechny nabídky jsou jednotně zpracované, jsou srozumitelné a snadno porovnatelné i pro laika. Investor pak může z výběru vyloučit firmy s podezřele nízkou cenou, u kterých je vysoce pravděpodobné, že zakázku nebudou schopny splnit a stejně tak nabídky předražené. S vybranou firmou poté sepíše smlouvu o dílo, jejíž přílohou bude nejen projektová dokumentace, ale i položkový rozpočet. Tyto přílohy mu zaručují, že je jednoznačně dáno, co vše a v jaké kvalitě má dílo obsahovat.

Vypracování stavebních rozpočtů, oceňování stavebních prací, předběžné odhady cen staveb a vše s cenami staveb související je odborná práce, kterou dělá rozpočtář. Rozpočtář musí mít stavební vzdělání, musí znát zásady oceňování, musí se orientovat v projektové dokumentaci, musí dokázat vidět dopředu prostorově objekt, který je zatím jen na papíře (monitoru). Musí dokonale znát technologické postupy při výstavbě, předvídat všechny pomocné konstrukce, které bude nutné dočasně zbudovat a musí umět zhodnotit náročnost atypických konstrukcí. Rozpočtář by měl umět pracovat nejen s rozpočtářským softwarem, ale s postupující digitalizací a s nástupem BIM i s projektantským softwarem, aby si uměl z projektu vytáhnout všechny potřebné údaje. Praxe na stavbě je pro rozpočtáře neocenitelným zdrojem zkušeností, kterou pak může při své práci uplatnit.

Pokud jste dočetli až sem, možná jste nabyli dojmu, že se zbytečně podrobně rozepisuji o věcech jasných a samozřejmých. Vězte, že se stejnou pečlivostí a vyčerpávající podrobností se věnuji i vypracování rozpočtů pro své klienty. Můžete jimi být i Vy.

Jiří Michálek